neděle 9. července 2017

Rozpoutaná vášeň - Kapitola 11

Překlad Jane, korektura M.

Zaklepání na dveře Gemina bytu přišlo právě včas. Stůl byl připraven, vepřová panenka na rozmarýnu a v troubě pečené brambory byly téměř hotové, zákusek, vlastně domácí koláč zvaný obrácený ananas, ležel na podnose. Vše bylo lesklé a dokonalé. Kynan nemohl vědět, co ho čeká.
Když šla ke dveřím, nervozitou se jí potily dlaně. Oblékla si konzervativní, ale sexy oblečení, kolovou černou sukni zdobenou v horní části lebkami, krémový krajkový top s odhalenými zády a kotníkové boty s vysokou podrážkou a podpatkem. Naplánovala si, že dá Kynanovi sežrat jeho odmítnutí.

Když ho uviděla, celé odhodlání málem vyletělo z okna. Oblečený v obnošené džíny, modrém svetru a koženém bomberu vypadal sexy jako obvykle. Špičaté vlasy měl mokré a voněl mýdlem.
Bože, chtěla na něj skočit, svalit na zem a dvakrát se na něm ještě před večeří projet. Uvedla Kynana dovnitř, ale musela se ovívat, aby mu odolala. 
„Páni,“ řekl, když vstoupil do dveří. „Sluší ti to.“ Pak zavětřil.
„Něco tu voní.“
„Vepřová panenka.“ Zavedla ho do kuchyně. „Dáš si něco k pití? Pivo? Víno?“
„Já už nepiju.“
Rychle se otočila ke dveřím lednice. „Ach. Dobře.“ Sama taky nepila. Všimla si, že přemýšlí a prohlíží si její tetování kolem zápěstí, kotníků a krku. Tetování sloužilo kouzlu, které dokázalo udržet její démoní polovinu, když byla rozzlobená nebo rozrušená. Alkohol tuto schopnost snižoval a tím rušil kouzlo skryté uvnitř. Pomalu se otočila a vypustila uznalý výdech, když se Kynan opřel bokem o pult a zkřížil nohy v kotnících. Jen na malou chvíli dovolila svým očím sklouznout po jeho štíhlých bocích a dlouhých svalnatých nohou. Rychle se zavrtěním hlavy zvedla svůj pohled a chladně řekla: „Takže, vysvětlíš mi, proč jsi tenkrát odešel k armádě?“
„Jdeš rychle na věc, co?“
„Nemá smysl čekat.“
Vydechl, pak se zhluboka nadechl a podíval se na strop. „Pamatuješ si, jak jsem ti říkal, že potřebuji najít sám sebe?“
Přikývla. „Předtím, než tam vlítli tví kámoši z armády, jsi říkal, že se vracíš k Aegis.“
„Takový byl plán, ale armáda mě chtěla zpátky. Mysleli si, že jsem součástí nějakých proroctví.“
„Tayla se o něčem zmínila,“ odfrkla. „Víš, jak neurčitá proroctví jsou? A že se často nenaplní?“
„Jo, to vím. Ale potřeboval jsem zjistit, proč se domnívají, že toho budu součástí. A chtěl jsem zjistit, jaká je pravda o tom padlém andělovi.“
„Padlém andělovi?“
Podíval se jí do očí. „Zřejmě mám padlého anděla ve svém rodokmenu. Někde hodně daleko, pravděpodobně v biblických časech.“
No, to bylo docela fajn. „Takže armáda si myslí, že je to důležité?“
„To je důvod, proč mě chtěli zpátky. Opravdu mi nedali na výběr.“
„Ale no tak,“ ušklíbla se. „Ty bys šel tak jako tak. Ty a tvůj komplex hrdiny.“ Byla to rána pod pás, vyslovit to nahlas, ale on jen strčil ruce do kapes a přikývl.
„Zasloužil jsem si to.“
„Víc než jen zasloužil.“ Tolik k udržení nervů na uzdě. „Jak jsi mi mohl to udělat? Nechápu, proč jsem si zasloužila to, cos mi udělal. Řekl jsi mi, že mě chceš a pak ses otočil a vykašlal ses na mě. A vzkaz přes Runu? To jsi mi to nemohl říct sám? Jaký druh hajzla jsi?“
„Ten, který tě poslal do náruče jiného chlapa.“ vyštěkl.
„A chtěl jsi to… proč?“
Najednou stál před Gem, ruce sevřel na kuchyňském ostrůvku za ní a uvěznil ji mezi svým tělem a ostrůvkem.
„Byl jsem na opravdu špatném místě. Stýskalo se mi po tobě a pak mě napadlo, že pokud půjdeš dál, mohl bych se soustředit na to, co jsem potřeboval udělat. Ale měl jsem vědět, že na tebe stejně budu pořád myslet.“ Zdůraznil svá slova s pomalým výpadem pánve proti jejímu břichu. „Myšlenka, že bys mohla milovat někoho jiného, mě doháněla k šílenství.“
„Dobře.“ Naklonila hlavu, aby se na něj podívala. „Ublížil jsi mi.“
Sklonil ústa na její. „Je mi to líto,“ řekl k jejím rtům a teplo jeho dechu si našlo cestu až k jejímu klínu. „Je mi to tak líto.“
Opatrně ji políbil, ale Gem zůstala bez hnutí. Alespoň do doby, než přejel jazykem po jejím spodním rtu a zároveň se k ní přitlačil boky. Zalapala po dechu a otevřela se mu. Okamžitě jí do úst pronikl jazykem a vlhkým pohlazením Gem přiměl zapojit se do polibku.
Vášeň jí pronikla do krve a rozlévala se v žilách po celém těle. Mírně se odsunul a začal ji líbat na čelist a dolů po krk. Gem zaklonila hlavu a úplně roztála.
„Ještě?“ Zamumlal k její kůži.
Jediné, co z ní vyšlo, bylo jemné, „Hmm-hmm.“
Prudce se nadechla, když ji popadl a posadil na stůl mezi talíře a svíčky.
Rychlým pohybem jí vyhrnul sukni nad boky a rozepnul si džíny. Pak obrátil pozornost zpátky k Gem a začal jí stahovat kalhotky. Roztrhly se, když se zachytily na jedné z bot, ale Gem to bylo jedno. Když se jí dotýkal, rychle zapomněla na to, jak se cítila ještě před chvílí. Potřebovala být mu blíž, a tak Kynanovi sevřela ramena. Ten jednou rukou chytil její zápěstí a natáhl její ruce nad hlavu. Druhou ruku omotal Gem kolem pasu a položil je na stůl. Políbil ji na krk a jazykem postupně vykreslil cestu až k mezeře mezi ňadry, kterou odhalila halenka.
Gem spatřila surový hlad v jeho očích, odlesky blikajících svíček zesilovaly jeho pohled.
„Chci si tě vzít na tomhle stole, Gem. Souhlasíš?“
„Ano,“ zasténala a sevřela stehna kolem jeho boků, takže se klínem dostala těsně před Kynanův penis osvobozený od džínového vězení. Sklidil nádobí ze stolu, takže nemohla nic shodit. Teď spolu mohli mít sex kdykoliv, kdekoliv a jakkoliv chtěli.
Později si bude vyčítat, že byla jako patetická rohožka, ale právě teď si chtěla jen vychutnat všechny své pocity. Prsty jí pomalu přejížděl přes paže a ramena směrem k hrudníku. Kůže se jí při těch dotycích chvěla a příjemné brnění zesílilo, když Gem rozepnul halenku a sledoval její nahá prsa, protože nenosila podprsenku. Začal je hladit.
Kousla se do rtu, aby nezačala brečet, když přejížděl prsty v pomalých kruzích kolem bradavek. V tu chvíli mu klesla hlava a prsty nahradil jazykem, který se otáčel kolem pevných oblázků.
„Líbí se ti to?“ zavrčel. „Řekni to. Řekni mi, co chceš.“
„Skousni je,“ vydechla. „A naplň mě. Potřebuju tě uvnitř.“
Kynanovi proběhlo tělem zachvění, jako by se mu ulevilo, že mohlo pokračovat. Když zuby sevřel kolem jedné z bradavek, zařízl se do Gem osten bolesti. Vytvořil jen takový tlak, aby zvýšil její slast. Zároveň začal hlavičkou své hřídele dráždit její vstup.
Sevřela stehna kolem jeho pasu a vyklenula se vzhůru. Tím jej do sebe dostala tak hluboko, jak to jen šlo. Na moment zůstal bez pohybu, ale používal zuby a jazyk, aby co nejvíce vystupňoval její vzrušení. Ale příliš brzy a zároveň ne dost brzo se narovnal a za boky si ji pevně přitáhnul k sobě. Nohy jí visely přes okraj stolu, zadkem seděla jen stěží na hraně.
Zranitelnost této pozice bral dech. Sukni obtočenou kolem pasu, ňadra vystavená, ruce stále nad hlavou, protože se je neodvážila přesunout. Ne když ji pozoroval s velícím výrazem ve tváři, příkazy vydával pouhým pohledem.
Plameny svíček vysílaly drobné záblesky tepla na její kůži. Toužila, aby ji takhle olizoval Kynanův jazyk, aby vířil kolem piercingu v pupíku, obkroužil tetování na kotnících a hladil ji mezi nohama. Ale nechtěla ho o to požádat. V práci měla sebevědomí na rozdávání, ale v sexuálních záležitostech tomu bylo, hlavně vinou její milostné nezkušenosti, naopak. Zavřela oči, lehce zhoupla boky a usmála se, když se ozvalo syčivé nasátí vzduchu. „Už budeš, co?“ Palcem roztáhl záhyby a našel to nejcitlivější místo, až se samou slastí skoro rozplakala. „Už to bude.“ Jeho boky k ní přirazily jednou, pak podruhé a tělem se jí rozlil orgasmus.
„Bože, ano,“ vydechla.
„Chci, abys to prožívala znovu a znovu. Každý den.“ Jeho hlas byl zastřený, zhrublý. Byla překvapená, jak příjemně na ni to prohlášení zapůsobilo.
„Ach, ano ... Kynane ... teď.“
Hráze jeho sebeovládání se prolomily a začal do ní bušit takovou silou, že popojížděla na leštěném stole dopředu a dozadu. Třením ji pálily záda, vosk svíček se rozstřikoval po břiše a prsou, ale nejintenzivněji cítila chtíč mezi nohama. Jeho tempo se stupňovalo. Mlaskavý mokrý zvuk narážení dvou těl spouštěl nejprimitivnější reakce jakéhokoli člověka či démona. V těle jí explodovalo další uvolnění tak tvrdě, že při tom převrhla jednu svíčku a stříkající vosk jí zalil žebra právě ve chvíli, kdy do ní Kynan vylil své horké sperma.
Došlo jí, že nepoužili kondom.
Brala pilulky, díky bohu. Nemoci se jí netýkaly. Mnohem větší starost by jí dělalo náhodné těhotenství. Dítě, které by měla s člověkem, by bylo ze tří čtvrtin člověk a ze čtvrtiny démon. Pro mnohé je takové dítě ohavností. I když sotva dýchala, dokázala se zvednout a opřela se o lokty. Pořád byli s Kynanem spojeni. Stál jí mezi nohama, hlavu měl svěšenou a hruď se mu zvedala namáhavým dechem. Svetr se mu vyhrnul nahoru a odhalil pouzdro na zbraň. Byl uzbrojen a připraven k boji.
„Do prdele,“ vydechl. „Kondom.“
„Beru prášky.“
„Omlouvám se. Nemohl jsem se dočkat. Myšlenka na toho... chlapa ... dotýkal se tě.“
„Jaký chlap?“
„Viděl jsem tě minulou noc s někým v nemocnici na parkovišti.“
Prostoupila jí hořkost poznání, která hned vymazala spokojenost po milování. „Lore? To byl důvod? Jen žárlivost?“
V tlumeném světle zbylých svíček uviděla jeho divoký výraz. „Na co jsi myslela? Ten chlap byl démon.“
„To není tvá starost.“ Strčila ho do hrudi tak silně, až o krok ustoupil. Téměř vykřikl ze ztráty a prázdnoty. „Ztratil jsi právo žárlit, když jsi mi dal kopačky.“
„To není úplně pravda.“ Jeho hlas byl tvrdý a čelist napjatá. Upravil si džíny a během několika sekund nebylo poznat, že právě prožili ten nejlepší sex. 
Až na to, že ona byla stále vystavená a polonahá. Rozpačitě si shrnula dolů sukni a stáhla halenku, aby zakryla ňadra. „Ne? Takhle jsem to vnímala já. A tohle?“
Ukázala mezi ně. „Tohle nebylo milování. Bylo to jen žárlivé vymezování teritoria. Před rokem by mi to stačilo, ale teď už ne, tak vypadni.“
„Gem-“
„Vy-pa-dni!“
Sledoval ji s přimhouřenýma očima, jeho frustrace se projevila v napjatých linií těla. Na chvíli to vypadalo, že se bude bránit, ale pak vykročil ke dveřím a prudce je otevřel. Nemyslela si, že by jí mohl ublížit víc, než když jí dal kopačky přes Runu, ale když za sebou zavřel dveře, uvědomila si, že se mýlila. Strašně se mýlila.
Tak to fakt mělo skončit jinak, pomyslel si Kynan, když kráčel chodbou Gemina bytového domu.
Přejel si rukou přes obličej a zkoušel se přesvědčit, že není ten největší hajzl na světě.
Lháři.
Přišel si promluvit, chtěl být svůdný a romantický… Místo toho zacházel s Gem, jako by byla jen sexuální hračka. Chtěl ji, ale byl tak žárlivý, sobecký a navíc jednal bez přemýšlení.
Otočil se a zíral na její dveře, chtěl se vrátit a vysvětlit jí to. Chtěl se omluvit. Chápal, že je vážně vytočená a pochyboval, že by už vychladla. Byl takový kretén.
Kretén to nevystihuje, debile.
S klením se otočil a zamířil k výtahu. Bydlel s Eidolonem a Taylou, protože Tayla na tom trvala, i když on chtěl být v hotelovém pokoji. Kromě toho, když zůstane, pochytí hodně o tom, co se dělo v posledním roce mezi nadzemím a Sheoulem. 
Napadlo ho, jestli někdo Gem řekl, že bydlí u její sestry.
On a jeho hrdinský komplex.
Dobře, to bylo spravedlivé odsouzení. Jenže tenhle komplex nevznikl kvůli ocenění nebo pro dobrý pocit ze sundávání koťat ze stromu či zachraňování vojáků ve válečné zóně. Nezajímalo ho, jestli někdo věděl, že udělal něco dobrého. Prostě potřeboval být dobrý a užitečný, jen tak mohl něco změnit.
Jistě, mohl něco změnit v ulicích jako zdravotník nebo policista. Nechal se zapsat do armády a zachraňoval zraněné vojáky. Ale uvnitř cítil, že to dělá kvůli většímu dobru, které neznamenalo záchranu pár mužů, ale záchranu celého lidstva.
Celkově to byl zatracený vtip, protože nedokázal zachránit ani sám sebe, natož lidstvo. Došel k výtahu a přivolal si ho. O chvíli později se otevřely dveře a v nich stál ten parchant, kterého včera viděl s Gem. Vztek z narušení vlastního teritoria v něm vybuchl s rychlostí jarní bouře a Kynan vstoupil tomu chlapovi do cesty. „Lore, že jo?“
Dotyčný přimhouřil tmavé oči. „Kdo jsi?“
Jsem člověk, který se ti chystá oddělit hlavu od těla, démone. Kynan automaticky sáhl po dýce schované v kapse bundy, ale v hlavě ho zasáhla Gemina výčitka. Vzdal ses práva žárlit, když jsi mi dal kopačky. Tohle nebylo milování. Bylo to jen žárlivé vymezování teritoria. Nemohl zabít jejího milence, protože by tím jen potvrdil Gemina slova. Ačkoli všechny instinkty na Kynana řvaly, že má toho démona před sebou zabít, odtáhl ruku ze zbraně. „Kdo jsem?“ Zeptal se klidně. „Jsem tvá konkurence.“
*****
Červená rotační světla na stěnách pohotovosti Všeobecné podzemní oznámily příjezd neakutního případu. Druhá sanitka je nepojízdná. Perfektní. S přibývajícími problémy nemocnice došlo k dalšímu. Eidolon onemocněl nějakým démonským virem. Shade to asi chytil taky, protože při oblékání vyšetřovacího oblečení projevoval drobné známky bolesti svalů. Eidolon si oblékl papírové šaty a rukavice. Luc přivezl nosítka s devadesátikilovou těhotnou démonkou Sureshi do první trauma místnosti. Démonka zasténala a pohodila hlavou. Její černé dredy narazily do vyšetřovacích zařízení a hrozilo, že je převrhnou.
„Porod nepokračuje od té doby, co jsme ji naložili,“ řekl Shade. „Cítím stahy dělohy, ale porodní cesty jsou něčím zablokované.“
„Zavolejte Shakvhan.“ Za normálních okolností by Eidolon nevyžadoval doktorku k porodu, ale démonky Sureshi byly notoricky známé nenávistí k mužům, na ženy reagovaly mnohem lépe. Bylo záhadou, jak se jim vůbec podaří otěhotnět.
„Budu čistit plošinu,“ řekl Luc a vyklouzl z místnosti. Vlkodlak byl skvělý záchranář, ale jakmile přivezl pacienta, už s ním nechtěl mít nic společného.
Sureshi zvedla hlavu a zařvala. Krev vytryskla z prostoru mezi jejíma svalnatýma nohama. Shade ji chytil za ruku, jeho dermoire žhnula, když jí pomáhal svou schopností. „Přichází to.“
„Bolí to,“ zasténala skrz zaťaté zuby.
„Myslím, že nemůžeme čekat na Shakvhan.“ Eidolon bude muset odrodit tuhle démonku a doufat, že mu neukousne ruku.
Rychle vytvořil sterilní prostředí. Shade pomáhal s ručníky tlačit, když přicházely kontrakce.
„Pojďme na to,“ vydechl Eidolon, když se objevil vršek hlavy dítěte. Bylo velké. Větší, než by mělo být
… a hladší. „Shade, sevři dělohu.“
Shade posunul ruku na břicho Sureshi a zavřel oči. Samice vykřikla a zatlačila. Objevila se hlavička novorozence. Eidolon tiše zaklel. Toto nebylo dítě démona Sureshi. Chvíli se v něm mísil strach i radost z náhlého podezření.
„Vedeš si dobře, ženo,“ řekl. „Shade, ještě jednou.“
Další kontrakce vytlačila dítě úplně ven, bylo pokryté krví a porodními tekutinami, ale dermoire na pravé paži dítěte potvrdila jeho podezření. Seminus démon. Matka nebude moc šťastná.
„Shade, musíš si vzít dítě.“
Překvapení probliklo bratrovýma očima. Tohle byl teprve druhý Seminus narozený ve VP. První, před více než deseti lety, byl označený znaky jednoho z členů Seminus rady a matka dítě chtěla. Eidolon měl pocit, že Sureshi o ně stát nebude. Alespoň doufal, že ho nebude chtít získat. Sníst? Možná. Zabít? Určitě.
„Kde je?“ Žena se svíjela na stole a snažila se vidět své dítě. Shade zabalil plačící dítě do deky a přinesl jí ho.
„Tohle?“ Zařvala. „To je to, co ve mně rostlo? Tenhle parazit?“ Zavrčela a chtěla ho udeřit, ale Shade jí ustoupil z cesty. Písmo na stěnách začalo pulsovat kvůli násilnosti a démonka vyjekla při aktivaci nebeského kouzla. Držela si hlavu a funěla bolestí, ale nepřestala na dítě zírat. „Dej mi ho. Vezmu ho ven a zničím ho.“
Ze Shadeova hrdla vyrazilo hluboké zavrčení: „Postaráme se o něj.“
Odkráčel od ní dřív, než mohla něco namítnout. Během doby, kdy Eidolon prováděl poporodní ošetření, proklínala dítě i Shadea v tuctu různých jazyků. 
Když skončil, našel Shada s dítětem v dětském oddělení. Ani nezvedl pohled, když Eidolon vešel. „Gratuluji, brácho. Jsi znovu strýčkem.“
„Co jsi to řekl?“
Shade upevnil plenu jako profík a obrátil se k němu s jednou rukou ochranitelsky na bříšku dítěte. Shade to vždycky uměl dobře s mladými jakéhokoliv druhu. Dobře si to nacvičil se svými sestrami, ale protože se stal otcem, rozvinul se u něj ještě silnější otcovský instinkt.
„To je Wraithův potomek,“ řekl a Eidolon zaškobrtl, když se blížil k přebalovacímu pultu.
„Zajímavé.“ Eidolon přejel prstem přes dermoire novorozence, zastavil se nad horní značkou přesýpacích hodin v dolní části krku. Tento znak identifikoval Wraitha jako otce.
„Už jsem volal Runě. Vychováme to malé jako naše vlastní.“
„Máš v plánu to Wraithovi říct? Protože přes všechny své chyby umí počítat. Jednou přijde na to, že máš čtyři děti místo tří.“
Shade zabalil kroutící se novorozeně do deky. „Jo, měl by to vědět. A měl by být tím, kdo ho pojmenuje.“
Eidolon zavrtěl hlavou. „Je to divné.“
Shade jemně zvedl dítě do náručí. „Nikdy to neskončí, že?“ Dívali se navzájem do očí. „Pořád budeme po Wrathovi uklízet.“
„Naše plemeno to po s'genesis dělá.“
„Teď nemluvím o zaplňování světa mladými Seminus.“
„Já vím.“ Wraith byl vždycky potížista, jednou málem začal válku mezi jejich druhem a upíry. Msta byla to, co uměl nejlépe.
„A bude to ještě horší, až bude chráněn kouzlem.“
Shade se podíval na novorozence. „Někdy si myslím, že jediná věc, která udržuje Wraitha v chodu, je představa, že nakonec narazí na někoho, kdo ho zabije. Pokud kouzlo získá, přijde i o tu malou naději. Nechci ho vidět ztratit sám sebe, jako se to stalo otci a stejně tak Roagovi.“
„A skoro jako i mně,“ řekl Eidolon tiše. Nebýt Tayly, byl by se změnil ve zvíře a jeho bratři by ho museli utratit.
„Nemůžeme se vzdát naděje.“ Shade na dítě udělal nějaké vrkavé zvuky a pak se podíval nahoru. „Wraith je plný překvapení.“
„Jo, ale obvykle nejsou dobré.“ Eidolon si třel kořen nosu, jak se mu jeho přetrvávající bolest hlavy zhoršila. „Hej, cítíš líp?“
„Přál bych si to,“ řekl Shade. „Dnes ráno bylo mé břicho tak stažené, že jsem si myslel, že mi praskla páteř.“
„Jsou Runa a děti v pořádku?“
„Jsou v pohodě. Ve skutečnosti jsem neviděl nikoho jiného, kdo je nemocný. Možná je to nemoc našeho druhu?“
„Možná.“ Ale něco mu na tom přišlo divné. Totiž, že oni nebyli v kontaktu s žádným jiným Senimem. Wraithovi je čím dál hůř, ale to bylo kvůli jedu „Oh ... A sakra.“
„Co?“
„Musím něco zkontrolovat. Napíšu ti, až budu mít definitivní jistotu.“
„E-“

Eidolon ignoroval Shada a běžel do své kanceláře. Měl špatný pocit, že tohle nebyla nemoc. Toto byla rakovina.

19 komentářů:

  1. Ďakujem za ďalšiu skvelú kapitolu. 👌👌👌

    OdpovědětVymazat
  2. Kynan to zasa pokazil:-( dočerta :-(
    Vdaka za preklad a korekciu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Škoda, že to Kynan nechtiac takto posral.:( Teraz je Gemina presvedčená, že by sa inak ani neukázal.:(
    Aspoňže sa narodilo jedno svetielko do budúcnosti.:)
    Som zvedavá čo E zistí.
    Nádherný preklad a korekcia, ďakujem baby.:)

    OdpovědětVymazat
  4. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem pekne za ďalšiu kapitolu,dievčatá ❤

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  8. Dakujem za skvele pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat